Krušina olšová Silná léčivka na spolehlivou úlevu při zácpě

Projímadlo zlepšující peristaltiku střeva. Pomáhá zvyšovat odtok žluči, používala se i proti hemoroidům.

Latinský název Frangula alnus

Lidové názvy Bluva, rebarbora chudých, psí jahůdka, řešetlák olšový

Popis a výskyt Opadavý keř nebo malý stromek rostoucí planě v Evropě a západní Asii.

Zpracování Sbírá se kůra ze slabších větví, a to na jaře: Následně se suší a před použitím se dlouhodobě skladuje (nebo hodinu prohřívá při vyšších teplotách).

Účinné látky Anthracenové deriváty (5 až 8 %), třísloviny, hořčiny, saponiny, cukr, sitosterol.

Účinky Používá se jako levné a dostupné laxativum na zácpy různého původu. Drážděním střev zvyšuje jejich peristaltiku. Je častou součástí projímavých čajových směsí. Také pomáhá zvyšovat produkci žluči a lidově se kůra dříve používala i proti hemoroidům.

Rizika Neužívat pří vážných chorobách trávicího traktu (neprůchodnost střev, zánět slepého střeva apod.). Dlouhodobé užívání vede k návyku, zhoršené motilitě střev a k dehydrataci a narušení rovnováhy elektrolytů.

Dávkování 0,2 až 0,4 g na šálek nálevu, podává se večer, ráno nastává účinek. Užívá se maximálně týden.

Zajímavosti Dřevěné uhlí z větví krušiny je jemné a křehké a výborně se hodilo k výrobě černého střelného prachu.

Sbíraná část Kůra (Frangulae cortex)

Sušení, sesychací poměr Kůra se loupe v dubnu až v květnu z mladých uříznutých větví. Suší se rychle na slunných místech nebo umělou teplotou do 40 °C. Aby se mohla užít k léčivým účelům, musí se skladovat buď 1 rok, nebo zahřívat 1 hodinu při teplotě 100 °C. Tím se vytvoří z redukovaných forem antrachinonů obsažených v čerstvé kůře projímavé účinné látky. Dokud se frangularosid nerozštěpí na frangulanol a rhamnosu, může způsobit krvácení. Droga je bez pachu, má chuť slizovitou, nasládlou a poněkud hořkou.

Doba sběru Duben–květen