Léčivá síla podzimních kořenů

Nastal podzim, venku je chladno a větrno. Listy stromů odumírají a stejně tak i nať většiny trvalek. Veškerá síla rostlin už je ovšem přemístěna do orgánů, které zimu přežijí a na jaře umožní nový život. Řeč je o kořenech, a právě jejich léčebné síle se budeme v tomto článku zabývat. 

Kořeny obvykle sbíráme po prvních přízemních mrazících, kdy země ještě není promrzlá, ale v podzemních částech rostlin už nastávají procesy pomáhající přežít zimu. Ze složitějších polysacharidů (škrobů) se uvolňují jednoduché cukry, které dávají rostlině energii. I proto jsou kořeny sbírané těsně před zimou nasládlejší a příjemnější chuti.

S podzimem bohužel přichází i období chřipek a nachlazení.

To si během života užije každý člověk přinejmenším několikrát, ale naprostá většina populace onemocní alespoň jednou za sezónu. Je třeba si uvědomit, že se obvykle jedná o virová onemocnění, a jako taková jsou obtížně léčitelná. Některé bylinky však mohou při projevech chřipky a nachlazení pomoci tím, že ulevují od některých symptomů jako je bolest hlavy a kloubů, kašel, škrábání v krku, zvýšená únava, zvýšená tvorba hlenů a tak podobně. Řada bylin účinkuje i na bakteriální infekce, které se vyskytují buď samostatně, ale častěji doprovází virovou chřipku a dále jí komplikují. 

Dovolte nám představit dva podzimní kořeny, které při těchto onemocněních pomáhají nejvíce.

Třapatka nachová

Známá pod jménem Echinacea, je bylina původem z prérijních oblastí severní Ameriky a indiánští šamani tuto bylinu používali jako všelék. Odvar používali na zanícené rány, ošetřovali jím hadí uštknutí i bodnutí hmyzem, čaj pili při nachlazení, neštovicích, spalničkách a dalších nakažlivých chorobách. Později se její věhlas rozšířil a v  19. století a první polovině 20. století to byla jedna z nejpoužívanějších léčivých rostlin a pěstovala se nejen v USA, ale i v Evropě a Asii. Její sláva pohasla až s nástupem penicilinových antibiotik po druhé světové válce. V současnosti se mnozí pacienti k třapatce pokorně vrací. A nejen pacienti - Echinacea v současnosti patří k nejstudovanějším rostlinám, byla provedena řada klinických studií a její účinky patří k nejprověřenějším.

Kořen třapatky se sbírá na podzim a je účinnější než její nať nebo květ, protože obsahuje více účinné látky, takzvaného echinakosidu.  Tato bylina prokazatelně zlepšuje stav pacientů u infekcí dýchacích a močových cest a má výraznou antibakteriální aktivitu. Má též významné imunomodulační účinky - stimuluje imunitu a může fungovat i jako prevence infekčních chorob. 

Proskurník lékařský

Druhým kořenem se zajímavou historií patří proskurníku. Kořen proskurníku lékařského původně ve starověké a středověké Evropě sloužil jako nouzová potravina v době hladomorů. Obsahuje škrob, což mu dává výživnou hodnotu, ale zároveň i mnoho rostlinných slizů, které nabobtnají, zaplní žaludek a odstraní pocit hladu.

Zajímavost

V 19. století ve  Francii začali kořen zbavovat kůry a po rozvaření ve vodě vznikala hmota, která po smíšení s cukrem a následném ztuhnutí dávala houbovité bonbóny, které dnes známe pod jménem marshmallows. Ovšem moderní verze těchto sladkostí již proskurník neobsahuje, byl nahrazen levnější želatinou.

Léčivá kvalita

Současně s potravinovým využitím byl objevován léčebný efekt proskurníku. Kromě chřipky a nachlazení byl proskurník doporučován při kašli, chrapotu, zimnici, tuberkulóze, při bolestech zubů, zánětů pohrudnice nebo například zánětů žaludku. Slizovitý odvar sloužil i k ošetření špatně se hojících ran.

Proskurníkové kořeny se sklízí obvykle u dvouletých rostlin a obsahují kromě zmíněného škrobu a slizů i menší množství flavonoidů. Slizy mají schopnost ochraňovat sliznice dýchacího a trávicího traktu před drážděním. Rovněž mohou sloužit jako ochrana kůže u některých typů dermatitid. Přítomné flavonoidy pak mají mírně protizánětlivý efekt. Jedna z provedených klinických studií prokázala i stimulační vliv extraktu z proskurníkového kořene na imunitu. 

Současná medicína proskurník doporučuje u některých symptomů nachlazení, zejména při dráždivém suchém kašli. Ve vyšší dávce slouží při podrážděném žaludku. 

Proskurníkový kořen i Echinacea tedy patří mezi tradiční léčivé rostliny, u kterých byla historická zkušenost ověřena moderní vědou.