Proskurník lékařský Tak trochu jiný ibišek pro vaše dýchací cesty

Obsahuje slizy a další látky, které usnadňují odkašlávání, chrání sliznice a zlepšují hojení.

Latinský název Althaea officinalis

Lidové názvy Ajbiš, ajbíšek, albiš, pople, proskur, ibiš, ibíšek

Popis a výskyt Trvalka s krátce řapíkatými, dlanitě laločnatými listy sametově plstnatého vzhledu a bílými nebo světle růžovými květy. Je rozšířena je ve střední Evropě a v západní Asii. Nejvíce se pěstuje v Itálii, Francii, Německu i v ČR.

Zpracování Sbírají se kořeny od druhého roku života rostliny. Nejlépe v období říjen–listopad. Sklízí se též listy, a to v době květu.

Účinné látky Kořen: sliz (až 12 %), flavonoidy,škrob (až 35 %), pektiny, cukry, asparagin, betain a olej. List: sliz (v menším množství než v kořenech), flavonoidy, fenolické kyseliny, kumariny (skopoletin).

Účinky Působí především jako mucilaginosum u suchého dráždivého kašle. Zlepšuje odkašlávání, chrání podrážděné sliznice a urychluje hojení. Doporučuje se u zánětů žaludku, žaludečních vředů a jícnového refluxu. Zevně slouží k přípravě změkčujících obkladů při některých kožních onemocněních.

Rizika Bez vážnějších rizik. Nedoporučuje se užívat současně s léky (dodržet odstup min. 1 h).

Dávkování Kořen při kašli a zánětech horních cest dýchacích 0,5 až 3,0 g, několikrát denně (až 15 g denně), při zánětech gastrointestinálního traktu 2 až 5 g, 3× denně. Kořen se obvykle užívá jako macerát nebo nálev. List se podává v dávkách 1,5–2 g (10 g denně).

Zajímavosti Anglický název proskurníku je „marshmallow“. A skutečně se z jeho kořene kdysi vyráběl předchůdce pružných bonbónů, které byly po něm pojmenovány.

Sbíraná část Kořen, list, květ (Althaeae radix, Althaeae folium, Althaeae flos)

Sušení, sesychací poměr Kořeny lze sklízet již v prvním roce (říjen až listopad), v praxi se ale dává přednost sklizni v příštím roce na jaře (březen, duben). Nejprve se odstraní nadzemní části rostliny a kořeny se vyorají nebo vyryjí. Kořeny se dobře očistí, silnější se rozřežou. Suší se umělým teplem do 45 °C. Při pomalém sušení plesniví. Silné kořeny můžeme také loupat – tím získáme tzv. loupanou drogu. Správně usušený kořen musí mít na lomu bílou barvu. Sesychací poměr u kořene je 4 : 1. Listy se sklízejí před rozkvětem porostu. Sklizeň se provádí ručně, od spodu rostliny k vrcholu. Suší se přirozeným teplem rozložené do tenké vrstvy. Sesychací poměr u listu 5 : 1.

Doba sběru Kořen: březen–duben, říjen–listopad; list: červen–červenec