Šanta kočičí Láká kočky, zklidňuje člověka

Nenápadná květina s fialovými kvítky napomáhá zklidnění, ale na kočky působí naopak jako halucinogen.

Latinský název Nepeta cataria

Lidové názvy Dunda, koprník, kočí máta

Popis a výskyt Nenápadná trvalka rostoucí v trsech. Původní rostlina má bílé nebo narůžovělé květy, pěstované evropské kultivary kvetou fialově nebo i modře. Domácí je v Evropě, rozšířila se úspěšně i v části Asie a v severní Americe.V přírodě roste v horských oblastech, blízko vodních toků, podél cest, na mezích a v křovinách.

Zpracování Sbírá se nať v počátku květu. Seřezává se asi 20 cm nad zemí. Sklizeň je dvakrát až třikrát ročně.

Účinné látky Silice (hlavními složkami geranylacetát, citronellol, geraniol, cineol, pineny, humulen a další). Dále obsahuje iridoidní látky zvané nepetalaktony a β-karyofyleny.

Účinky Používá se na na podporu spánku, úlevu od stresu a napětí. Podporuje fyzickou a psychickou výkonnost. Vůně šanty odpuzuje hmyz, hlavně komáry.

Rizika Bez závažných rizik.

Dávkování 1 až 2 g jako nálev (čaj), 2 až 3× denně.

Zajímavosti Nepetalaktony z šanty kočičí lákají kočky a jiné kočkovité šelmy. Ty s oblibou tuto rostlinu trhají, požírají a válejí se v ní. Kočka třese či kroutí hlavou, kýchá, olizuje se, skáče, točí se a mňouká (to bývá někdy vysvětlováno halucinacemi). Po tomto bláznění přichází útlum. V populární literatuře se uvádí její halucinogenní účinek na člověka, ale toto tvrzení není pravdivé. Vzniklo záměnou šanty za konopí.

Sbíraná část Nať (Nepetae catariae herba)

Sušení, sesychací poměr Sušení je možné i v sušičce ovoce nebo v troubě, ale jen do maximální teploty 35º C. Jinak sušíme rozloženou na dobře větraném a stinném místě. Balíme do papírových pytlů.

Doba sběru Červenec–srpen