
Stromy v rozkvětu a jejich účinky na tělo i mysl
Květy stromů nejsou jen ozdobou jara, ale i zdrojem léčivé síly. Hloh, lípa nebo bříza nám nabízejí podporu pro srdce, imunitu i duševní klid – stačí jen vědět, kdy a jak jejich dary využít.
Mgr. Jindřich Čech
fytoterapeut a farmaceut
Když se procházíte jarní ulicí, parkem, lesem či kolem remízků, uhodit vás do nosu může lehce nepříjemná vůně květů hlohu. Za ní může obsažená látka trimethylamin, která vzniká například i při rozkladu bílkovin, tedy v tlejícím mase. Druhů hlohu najdeme v naši končinách celou řadu, účinky však mají velmi obdobné. K hlavním zástupcům patří i hloh obecný (Crataegus laevigata).
Nejčastěji se využívá květ s listy, zdraví ovšem můžete podpořit i plody. Hloh má široké účinky na kardiovaskulární systém. Zkoumán je např. jeho ochranný efekt na cévy. Přispívá totiž k lepší funkčnosti a odolnosti cévního endotelu, tedy vnitřní výstelky cév. Dokáže tak vyvažovat dopady vysokého krevního tlaku nebo zvýšených hladin tuků v krvi. V rámci studií byl zkoumán i efekt na snižování krevních tuků, mezi které patří i nechvalně známý cholesterol. Zajímavé je, že může mít vliv na snížení tělesné hmotnosti.
Hloh dokáže pomoci také při srdečních obtížích, neboť přispívá k lepší stažlivosti srdce. Toho lze využít při chronickém srdečním selhání. Hlavní využití však nachází v terapii hypertenze, neboli vysokého krevního tlaku. Pomáhá totiž zřejmě zvyšovat produkci oxidu dusnatého. Látky, která pomáhá rozšiřovat naše cévy, čímž dochází ke snížení tlaku. Právě pro tyto účinky byl zařazen do směsi Krevní tlak. Hloh lze využít pro celkové uklidnění těla i mysli a zmírnění dopadů stresu, které se mohou projevovat např. bušením srdce.
Lípa srdčitá (Tilia cordata) spolu s příbuznou lípou velkolistou (Tilia platyphyllos) nás obdarovávají květy, které pomohou pomoci rozličnými způsoby našemu tělu i duši. Lípa obsahuje slizy, kterých si můžeme všimnou jako typického “šlemu”, který se vytvoří při zalití čaje horkou vodou, anebo třeba když jdeme lipovou alejí a pod našima nohama se leskne zem. Slizy dokážou překrýt naše sliznice a zamezit jejich namáhání. Toho lze využít při bolesti v krku, suchosti sliznic, pálení žáhy, žaludečních vředech nebo střevních potížích.
Často se jejích účinků využívá také při kašli, neboť slizy dokážou ochránit nervová zakončení, u kterých po podráždění dochází k stimulaci kašlacího reflexu. Důležité účinky má ale také v terapie různorodých infekčních onemocnění jako je nachlazení nebo chřipka. Lípa totiž upravuje imunitu, působí protizánětlivě a pomáhá se pořádně vypotit. Právě za tímto účelem byly květy tohoto stromu zařazeny do směsi Prohřátí imunita. Kromě toho může přispět k harmonii naší psychiky, a to zejména díky obsahu flavonoidů, které nás dokáží uvolnit a navodit relaxaci. Využít jejích jemných účinků můžeme nejen u nás věkem poznamenaných, ale také u těch, kteří svět teprve objevují. Lípa proto tvoří důležitou součást čaje Bio Dětský čaj zklidnění.
Z jara kvete i další řada stromů. Především si můžeme všimnout jehněd na břízách bělokorých (Betula pendula). Ty se sami o sobě nepoužívají. Signalizují nám ale jarní březové listy, které můžeme terapeuticky využít. Pravda, chuťové jsou spíše nedobré. To, co ale postrádají na chuťových prožitcích, dohánějí na svém účinku. Fungují totiž močopudně, a dokážou tak propláchnout naše močové ústrojí při zánětech anebo podpořit vylučování vody při otocích. Bříza tvoří důležitou součást směsi Močové cesty, ledviny.
Zužitkovat také můžeme pyl z květů borovice lesní (Pinus sylvestris), které obsahují vysoké množství polyfenolů. Ty jsou studovány pro své antioxidační, protizánětlivé a imunomodulační účinky.
Užitečné mohou být i květy růže šípkové (Rosa canina). Ty nejsou natolik terapeuticky hodnotné jako šípky, ale i tak lze využít obsahuj jejích silic, flavonoidů v rámci podpory našeho zdraví.