Věštění o Štědrém dnu i večeru

Poznání lidského osudu se zaměřovalo na délku života, zdraví, prosperitu hospodářství, volbu životního partnera anebo uzavření sňatku. Zatímco pro starší a nemocné byla nejdůležitější otázka délky života, pro hospodáře výhled úrody, sklizně a počasí a pro mladé zase vdavky nebo ženitba. Štědrovečerní zvyky ovlivnily obřady spojené s magií zimního slunovratu, které se vztahují převážně k přírodě (zvířata a stromy) a živlům (voda a oheň). Naši předci během Štědrého dne a večera, jemuž se připisovala výjimečná moc a síla, prováděli různé zvyky poodhalující budoucnost.

            Svobodné dívky na Štědrý den hádaly, zdali v nastávajícím roce potkají životního partnera a kdo se jím stane. Z těchto důvodu se postavily do vrátek nebo do venkovních dveří a pojídaly jablko. Pokud kolem nich jako první procházel muž, do roka se měly provdat. V průběhu večera házely střevícem nebo pantoflem přes rameno. Špička střevíce směřující ke dveřím znamenala, že nezadané dívky do roka opustí rodný dům a uzavřou sňatek. Střevíc nebo vařečku využívaly i ke klepání na kurník. Ozval-li se jako první kohout, dívky se do roka provdaly. Dívky také vycházely na zahradu, aby zatřásly mladou jabloní, bezem, zlatým deštěm nebo plotem. Směr, odkud se ozvalo štěkání nebo vytí psa, tam se měly provdat. Podobně vynášely smetí na křižovatku cest. Odkud zavál vítr, z toho směru mohly vyčkávat ženicha. Do světnice přinášely dívky ke kamnům náruč polínek na topení. Pokud spočítaly sudý počet (znamení páru), do roka se mohly dočkat sňatku. Polínko napovídalo charakter ženicha. V případě, že dívky vytáhly polínko hladké, dlouhé a štíhlé, jejich manžel měl vykazovat mládí, statnost a dobrý charakter. Dívky ve velkých rodinách usilovaly do večera nasbírat devět patek od vánoček, které byly příslibem uzavření sňatku do roka. Do Štědrého dne rozkvetlá barborka, větvička z třešňového nebo višňového stromu, rovněž vyjadřovala sňatek do roka a do dne. Rozkvetlý květ barborky si dívky schovávaly za šněrovačku na půlnoční mši. Takto si přivolaly toho chlapce, kterého nosily v srdci. Podobu ženicha mohl napovědět i tvar odlitého olova.

            Z roztaveného olova nebo vosku, který se vlil do studené vody, se mohlo věštit i povolání nastávajícího ženicha. Zároveň odlité olovo vypovídalo o dalších dimenzích lidského života jako spokojenost (rovná linie), úspěch (hvězda), podlomené zdraví nebo nepříznivá finanční situace (porušený kruh), smrt (kříž) nebo dlouhý život (strom). Podobně k věštění sloužily hrnečky nebo pouštění lodiček ze skořápky vlašského ořechu s kouskem svíčky. Směr a pohyb plující lodičky odpovídal na mnohé otázky. V případě, že lodička zůstala u břehu, život jedince neměly doprovázet žádné změny. Pakliže se lodička odpojila od ostatních, jedinec se měl připravit na cesty. V případě, že zůstala v blízkosti ostatních, mohl očekávat vzájemnou úctu, toleranci a přátelství. Lodička plující po boku jiné znamenala lásku a přátelství. Potopená značila krátký život, neúspěch nebo rozchod. Při věstění z hrnečků se pod každý hrneček nebo do hrnečku vkládal symbol, který vypovídal o budoucnosti – peníze (bohatství), prsten (svatba nebo láska), hřeben (chudoba a nedostatek), chléb (štěstí) a hlína (nemoc nebo smrt). Jedinec si zavázal oči, zamíchal hrnečky a jeden si zvolil.

            Věštění zdraví a úrody zajišťovalo rozkrajování nejšťavnatějšího jablka z podzimní sklizně. Po rozkrojení jablka napříč se zkoumal jadřinec. Jadřinec ve tvaru hvězdičky sliboval zdraví. Jadřinec ve tvaru křížku nebo červivé jablko předznamenávaly nemoc. Obdobně se věštilo z jádra rozlousknutého ořechu. Čerstvá jádra přivolávala zdraví a štěstí, zkažená jádra věštila nemoc nebo neštěstí, černá nebo suchá jádra značila smrt. Z jablka se věštila příznivost nastávajícího roku. Semínka z jablka se vyloupala a ponořila do vody. Počet semínek, které vyplavaly na hladinu, odpovídal počtu suchých a neúrodných měsíců v následujícím roce. Při štědrovečerní večeři se pod každého stolovníka položil rozžhavený uhlík z kamen. Stolovník, kterému neuhasl, zůstal zdravý po celý rok. K věštění počasí sloužily cibulové slupky (sukénky). Na Štědrý den se dvanáct slupek položilo vedle sebe a do každé se nasypala sůl. Každá slupka symbolizovala jeden měsíc v roce. Slupka, na níž se sůl do rána rozpustila, věštila deštivé období. Slupka, kde sůl zůstala neporušená, ohlašovala vysoké teploty a sucho.