Broskvoň Lahodné vitamíny do čaje i do kompotu

Upravuje chuť čajových směsí a slouží jako zdroj vitamínů a vlákniny.

Latinský název Prunus persica

Lidové názvy Broskev, perské jablko,břeskev, břetkev, madlenky, tvrdky, májový květ

Popis a výskyt Ovocný strom nebo keř dorůstající 5 až 6 m. Peckovité plody dozrávající v srpnu až září mají šťavnatou sladkou dužinu a hluboce brázditou pecku. Původně pochází broskvoň pravděpodobně z východní Asie.

Zpracování Sbírají se zralé plody, v případě delších exportů před dozráním. Slouží v potravinářství pro široké spektrum produktů.

Účinné látky Cukry, organické kyseliny, flavonoidy, vláknina, vitamíny C a B, minerální látky, silice.

Účinky Broskve mají velkou výživovou hodnotu. V čajovinách slouží na úpravu chuti a vůně. Větší množství čerstvých plodů působí mírně projímavě.

Rizika Bez rizik.

Dávkování Léčebně se nevyužívá. Plody možno konzumovat bez omezení.

Zajímavosti Z Číny se broskve dostaly ve starověku do Persie, kde brzy zdomácněly. Odtud putovaly do Říma, kde byly označovány jako perská jablka (mala persica). Spolu s Římany se pak šířily celou Evropou. V českých zemích se vzhledem ke klimatu pěstovala zřídka, teprve od 60. let 20. století začala být rozšířená.

Sbíraná část Plod

Sušení, sesychací poměr Broskve umyjeme, pečlivě osušíme a vypeckujeme. Je možné je i oloupat, ale není to nutné. Dále stačí broskve nakrájet na plátky o síle 5 - 8 mm a rozložit na sušící tácy. Teplota sušení je kolem 57 ˚C, při RAW sušení je to maximálně kolem 45 ˚C. Doba sušení se odvíjí od zvolené teploty a výkonu sušičky - může se pohybovat v rozmezí od 8 do 16hod. Skladujeme ve skleňených dózách.

Doba sběru Srpen–září