Slunce, seno, polní kvítí aneb jaké byliny najdete kolem polí
Jdete po polní cestě, slunce praží do zátylku, z nedaleké vesnice se ozývá kostelní zvon, kterému bzučení kobylek zajišťuje monotónní zvukovou kulisu. Po pravé i levé ruce se nachází žluté dozrávající obilí, jehož uniformní vzhled narušuje jen několik pestrých květů, které zpoza klasů vykukují. A právě ty nás dokážou potěšit nejen svou svěží barevností v horkosti léta, ale také svým účinkem.
Mgr. Jindřich Čech
fytoterapeut a farmaceut
Jednou z nejtypičtějších polních rostlin je vlčí mák (Papaver rhoeas). Barvu koruních lístků zapůjčují obsažené rudé anthokyany, které mají zajímavé antioxidační účinky a dokážou tak našemu tělu pomoci s reaktivními molekulami kyslíku a dusíku, tedy tzv. volnými radikály. K jeho obsahovým látkám patří i slizy, které při popíjení výluhu pomáhají překrýt nervová zakončení v našich dýchacích cestách. Ty pak následně nejsou drážděna, čímž dochází také k tlumení kašlacího reflexu a zmírnění suchého dráždivého kašle.
Tento efekt je pak zásadně umocněn alkaloidem rhoeadinem, který funguje jako mnohem slabší kolega opiátů z máku setého (Papaver somniferum). Působí tak např. na dechové centrum, které pomáhá tlumit, čímž zmírňuje nutkání ke kašli. Má i sedativní a mírně analgetický účinek. Jinak řečeno pomáhá zlepšovat kvalitu spánku a tlumit bolest. Díky svým mírným účinkům je bezpečný i tam, kde jinak opiáty jako je např. kodein nelze využít. Tedy u malých dětí nebo starších pacientů.
Mezi žlutými klasy můžeme také najít kontrastní květy chrpy modré (Centaurium cyanus). Její terapeutické efekty nejsou příliš prozkoumané, a to nejspíš proto, že nejsou nějak zásadně výrazné. Přesto se může stát milou součástí bylinné směsi, kterou dokáže svojí sytě modrou barvou obohatit alespoň vizuálně.
Její účinky však mohou podpořit efekty silněji působících rostlin. Z dostupného výzkumu vyplývá, že chrpa může prospět zdraví naší pleti, na kterou působí protizánětlivě a prospívá jí svým tonizačním a regeneračním efektem. V tomto případě je vhodné ji využít v rámci kosmetického přípravku, obkladu, koupele či oplachu. Pomáhá zřejmě také vyvažovat imunitní systém a modulovat zánětlivé reakce.
Zajímavý vliv tak má na otoky, které může chrpa pomáhat potlačovat. Tradičně byla v renesanční Evropě využívána v očním lékařství nebo jako dezinfekce na rány. Vzhledem k nejasnostem ohledně bezpečnosti a účinnosti však toto využití nelze doporučit. Nejasných efektů, pro které byla v minulosti chrpa využívána, je ovšem více. Uplatnění nacházela v rámci v rámci srdečních obtíží a to zejm. palpitací (intenzivní bušení srdce), očisty krve a dýchacích cest.
Na okrajích polí může vzduch rozvonět heřmánek pravý (Matricaria chamomilla). Ten ovšem může neznalý sběrač splést se rmenem rolním (Anthemis arvensis), který nejen že nevoní, nepomáhá, ale také může uškodit alergickou reakcí, kterou často způsobuje.
Účinky heřmánku jsou vskutku široce známé, a to hlavně ty, které se týkají zkvalitnění našeho spánku. V tomto se jedná nicméně spíše o mírněji působící rostlinu a je dobré ji proto využívat v kombinacích. Sám o sobě ale může velmi dobře pomoci s duševním neklidem či úzkostmi. Skvělé dopady má také na naše trávení. Díky hořčinám ho pomáhá stimulovat, a spolu s antibakteriálními silicemi pak mírnit trávicí obtíže jako je průjem či plynatost.
Řada obsahových látek se pak podepisuje také na spazmolytickém efektu. Heřmánek pomáhá mírnit křeče hladkého svalstva a to jak střev, tak třeba dělohy. Výtečný tak je nejen na “střeva na pochodu”, ale také na bolestivou menstruaci. Do ženského zdraví zasahuje také svým protizánětlivým účinkem. Využít jej tak mohou ženy při PMS, syndromu polycystických ovarií, endometrióze nebo zánětlivých projevech menopauzy. Skvělé účinky má také na naši pleť.
