Byliny v ochraně jater

Ostropestřec mariánský

Pro někoho otravný bodlák, pro jiného zázračné lék na jaterní obtíže. Jak to ale s ostropeřcem vlastně je? Věda stále nedokáže dát jasné stanovisko. V některých případech již víme, že pomáhá účinně. Třeba při otravě muchomůrkou zelenou, kdy zabraňuje poškození jater. U jiných jaterních onemocnění se však stále míru efektu této byliny snažíme specifikovat. S jistotou však můžeme říci, že určitý efekt má. V semenech ostropestřce můžeme najít totiž tzv. silymarin, tedy směs několika látek nazývaných také jako flavonolignany. Ty vykazují řadu účinků: působí na jaterní tkáň antioxidačně a protizánětlivě a popsány jsou také antivirové účinky, které se využívají při onemocnění hepatitidou (žloutenkou) typu C. Ostropestřec také zlepšuje odolnost membrán jaterních buněk, podporuje jejich regeneraci a snižuje ukládání kolagenních vláken, což vede k jaterní fibróze. Přispívá tak k normalizaci aminotransferáz (ALT a AST) a alkalických fosfatáz (ALP). S těmito látkami jste se mohli setkat např. při jaterních testech, kde ukazují na míru poškození jaterní tkáně. Pokud chcete ostropestřec využít, je třeba si dát pozor na způsob přípravy. Čaj ze semen ostropestřce totiž není účinný, protože obsahové látky nejsou rozpustné ve vodě. Proto se v čaji ze semen účinné látky se nevylouhují, a my tak dostaneme víceméně jen “obarvenou vodu”. Stejně tak není účinný olej. Ani zde nejsou látky rozpustné. Jak tedy na to? Můžeme si udělat například tinkturu. V lihu jsou totiž tyto látky rozpustné velmi dobře. Pokud byste se alkoholu raději vyhnuli, lze nadrcené semeno přidat třeba do jogurtu. I zde je ovšem otazník ohledně účinnosti. Využít můžete také suché extrakty v kapslích či tabletách. Ostropestřec najdete v řadě Naše bylinka od LEROSU.

Klanopraška čínská

Tuto rostlinu můžeme znát také pod názvem jako je schizandra nebo magnolka. Její plod se využívá v terapii nejrůznějších obtíží. Nejvíce ceněný je z nich pak pravděpodobně efekt na naše játra. Ten je proto stále intenzivně studován. Za své účinky vděčí látkám zvané lignany, které mají hned několik blahodárných účinků. Mají antioxidační aktivitu, neboť pomáhají vychytávat volné radikály, které mohou poškodit jaterní tkáň. Velkou roli v jejich účinku také hraje schopnost zmírňovat zánětlivé procesy a snižovat tvorbu vaziva v játrech. Plodu klanoprašky se také přisuzuje určité působení proti rozvinutí rakoviny. Zdá se také, že působí neuroprotektivně, tedy že dokáže ochraňovat naší nervovou soustavu, a adaptogeně, což vede ke zvýšení naší vytrvalosti a odolnosti ve stresových podmínkách. Bylinku najdete v naší čajové směsi Játra & žlučník.

Heřmánek pravý

Květ heřmánku je v našich končinách je nejčastěji ceněn z důvodu svých mírně sedativních vlastostní, zde ovšem jeho účinky zdaleka nekončí. Výborně totiž působí také na trávení, neboť je v něm obsaženo hned několik látek, které pomáhají snižovat křeče střev, působí protizánětlivě a vykazuje antimikrobiální účinky, což vede úpravě naší střevní mikroflóry. Díky mírně hořké chuti pak podporuje také naše trávení. Květ heřmánku jsme proto zařadili do směsi Dobré zažívání. Zajímavé je také působení heřmánku na naše játra. Zdá se totiž, že látky, které se v tomto malém kvítku nacházejí, dokáží ovlivňovat určité detoxikační enzymy v našich játrech, a zvyšovat tak jejich odolnost proti poškození cizorodými látkami. Tuto schopnost můžeme nazvat jako tzv. chemoprotekci. Na účinku se nejspíš podílí také schopnost zvyšovat odolnost membrán jaterních buněk a již zmíněný protizánětlivý efekt. Výzkum těchto účinků je zatím “v plenkách” a většina studií byla zatím prováděna pouze na zvířatech. Je ale možné, že v heřmánku najdeme do budoucna spolehlivého partnera v řešení našich jaterních neduhů.