Spánek našich předků

Spánek našich předků vycházel ze střídání světly a tmy a ročního cyklu. Naši předci uléhali se soumrakem a spali déle v zimním období. Jejich noční spánek probíhal v několika úsecích, nejčastěji ve dvou fázích, které charakterizovala několikahodinová bdělost. Dvě hodiny po setmění se ukládali ke spánku, z něhož se probouzeli před půlnocí. Po probuzení strávili dvě až tři hodiny různými činnostmi. Zůstávali v posteli, modlili se, povídali si nebo se věnovali početí dítěte. Čas mohli využít k péči o domácnost a domácí zvířata nebo k hygienickým potřebám a návštěvě sousedů. Toto noční bdění končilo kolem druhé hodiny a druhá fáze spánku trvala až do rána. V místnosti celou noc teplota klesala, a tím přispívala k regulaci vnitřní tělesné teploty a kvalitnějšímu spánku. S východem slunce se začal vzduch opět prohřívat, úsvit a jasné světlo naše předky probouzelo.  

            Našim předkům postačovala ke spánku jedna místnost, nejčastěji světnice, kde společně spali rodiče i sourozenci. Společný spánek se mohl odehrávat na slamnících na peci, na truhlách, dřevěných lavicích anebo slaměném lůžku. V létě se spávalo i venku, ve stodolách na seně. Slaměné lůžko, slamník (strožok), bylo cpáno čerstvou režnou slámou ovesnou nebo žitnou, snadno dostupnou, tepelně izolační a neabsorbující vlhkost. Původně se sláma překrývala plachtou, později předci užívali potah z režného plátna, který naplňovali jak slámou, tak koňskými žíněmi nebo kukuřičným šustím. Na lůžko se stlaly peřiny a polštář plněné peřím, pohankovými a špaldovými slupkami. Pohankové i špaldové slupky dovolují volný pohyb vzduchu, čímž zabraňují zahřívání a pocení. Tyto polštáře předci také nahřívali a využívali při únavě, vyčerpanosti, bolestech a poruchách spánku. V zimním období se lůžko potahovalo kůžemi a houněmi. Pod slamníkem byla příčně položená prkna, jimiž proudil vzduch a zajišťoval prodyšnost. Naši předci větrali místnost i peřiny a další přikrývky na čerstvém vzduchu nebo na sluníčku v okně nebo na šnůře. Kvalitní spánek, zklidnění a uvolnění podporovaly i byliny zavěšované v místnosti jako levandule, pelyněk, řepíček, máta, rozmarýn nebo chrpa.

            Příznivý vliv na usínání a klidný spánek zajišťovalo před spaním i teplé mléko, samotné, s medem nebo s medem a rumem. Hluboký spánek přinášely i čaje, nejčastěji meduňkový, heřmánkový či mátový. K uklidnění před spaním přispívala konzumace jablek a česneku. Pro antibakteriální účinky se stroužek česneku kladl pod polštář každou noc. Pod polštář se ukládala i cibule pro dosažení nerušeného spánku a potlačení negativních myšlenek a špatných snů.

Zlé síly a nemoci pod polštářem zaháněly a spánek rovněž navozovaly kaštany, snítka rozmarýnu, tymiánu a pelyňku nebo sušené listy vavřínu (bobkový list). Hojnost a prosperitu pod polštářem přinášely mince a pytlíky soli. Pod polštář naši předci umisťovali mnohé byliny (levandule, mák setý, kopretina, třezalka tečkovaná) dokonce z důvodu milostné magie anebo kvůli splnění tajných přání.