Pozimek (předjaří): příchod jara a probouzení přírody na svatého Matěje

PhDr. Barbora Půtová, Ph.D. et Ph.D. 17. 2. 2022

Ve staročeském kalendáři předznamenává konec zimy a příchod jara svátek svatého Matěje (24. února). Tento svátek je prvním dnem pozimku neboli předjaří. Dochází k přelomu, kdy se loučíme se zimou a očekáváme jaro.

pozimek
Pozimek (předjaří): příchod jara a probouzení přírody na svatého Matěje

Kolem svátku svatého Matěje jaro pozvolna vyhrává svůj zápas, stromy začínají nasazovat pupeny, tráva se probouzí a hlína opojně voní. Měsíc únor je sice bílý a pole sílí, ale přichází teplé sluneční paprsky a obleva. Jak praví pranostika: „Na svatého Matěje, lidské srdce ohřeje, slunce pozře závěje, nad polem si skřivan zapěje.“ Na svatého Matěje se předpovídalo počasí na celý rok, věštil se průběh žní a zdar úrody. Nabízela se poslední možnost ostříhat stromy a zasít obilí, aby stihlo do léta nabrat sílu.

Nejrozšířenějším zvykem bylo ovšem obcházení zahrad a sadů před východem slunce provázené magickými úkony, které měly ovlivnit plodnost a úrodu. Naši předci před východem slunce procházeli kolem ovocných stromů, třásli jejich větvemi a klepali do jejich kmenů klackem, zeleným prutem nebo vařečkou, aby je probudily ze zimního spánku, ochránily je před mrazy a zajistily dostatek ovoce a ořechů. Nesměli přitom pohlédnout do korun stromů, aby v nich nezahlédli svatého Matěje, který by v takovém případě úrodě v tomto roce nedopřál. Do zahrad a sadů potom vcházely děti, které na stromy hlasitě volaly. Takto se zaručilo, aby nezmrzly květy a urodily hojnost ovoce. Za odměnu děti dostávaly nadílku od svatého Matěje, nejčastěji jablíčka a sušené ovoce, jež nacházely v ojíněné trávě.

V předvečer dne svatého Matěje se na vsích dodržoval ještě jeden zvyk. Lidé nechávali venku viset mokrý ručník a druhý den ráno z jeho stavu vyvozovali, jaký bude konec zimy. Pokud ručník trochu omrzl, věřilo se, že bude teplé a příjemné jaro. Pokud však zmrzl na kost, očekávalo se chladné jaro s četnými mrazy. Večer se pak lidé hřáli u kamen a k tomu si věštili. Například lístky břečťanu pokládali na noc do misky s vodou. Pokud některý z nich do rána změkl, jednalo se o špatné znamení, předzvěst neúrody nebo nemoci v rodině.

Pozimek je začátkem zemědělského roku a intenzivních příprav na jarní zemědělské práce, ale také období plánování, usebrání a zamyšlení nad tím, co nový rok přinese nebo může přinést.

 

 

Dočetli jste? Ochutnejte