Sluncem zářící pampeliška

PhDr. Barbora Půtová, Ph.D. et Ph.D. 13. 5. 2022

Pampeliška je vytrvalá rostlina kvetoucí žlutými květy, kterou najdete hned v několika našich čajích. Kvete od dubna do září na loukách, polích, pastvinách, mezích, v zahradách, podél cest a na travnatých místech.

Sluncem zářící pampeliška

Pampelišky charakterizuje dlouhé vegetační období i neobyčejná odolnost. Jejich kořeny sahají hluboko do půdy, kterou vyživují a přivádějí na povrch ostatním rostlinám odplavené nebo vyčerpané živiny. Při západu slunce uvolňují rostlinný hormon etylén, jenž podporuje zrání okolních plodů v zahradách a sadech. Pokud se přidá pampeliška i s kořeny do kompostu, urychluje rozklad organické hmoty. Pampelišky jsou poslové jara a slunce. Moře zářivých květů zaplavuje louky, na nichž se živí desítky různých druhů hmyzu, motýli, vosy a včely. V hospodářství se pampelišky využívají pro zvířata (králíci, kozy, krávy i prasata) jako krmivo nebo jeho součást.

V lidovém názvosloví se pro pampelišku uplatňuje až na 80 variantních označení, z nichž mnohé odpovídají jejímu využití v lidovém léčitelství nebo její morfologické struktuře a základním charakteristikám. Název lucerny a lucerničky odkazuje na zářivě žlutou barvu pampelišek. Pojmenování majíček nebo majíčko vzniklo na základě měsíce května (máje), doby prvního květu pampelišky. Poupata pampelišek vysvětlují pojmenování kapary chudých nebo nepravé kapary, neboť se na způsob kapary nakládaly do soli a octa. Zdrojem lidového názvu mlíčí, hadí mlíčí nebo smetánka lékařská je mléčná tekutina, která je obsažená ve stvolu rostliny. Lidový název lví zub pochází od zvířecích tvarů listů pampelišky. Její kořen má pozitivní účinky při zánětech močových cest a ledvinových kamenech a na vylučovací soustavu, což dokládají názvy bylina čůravá a počůránek.

V lidovém léčitelství a bylinářství se využívá květenství, listy i kořen pampelišky. Vnější orgány pampelišky jsou připodobňovány k lidskému tělu. Kořeny a listy pampelišky připomínají stavbu těla, žluté květy jsou spojovány s duševním zdravím a semena opatřená padáčkovitým chmýřím působí na emoce. Kromě diuretického účinku pampeliška podporuje detoxikaci organismu (pročištění a zvýšení tvorby krve). V lidové tradici se aplikovaly jarní očistné bylinné kúry, které spočívaly v pití pampeliškového kořene denně po dobu přibližně šesti až osmi týdnů. Náš herbarista proto pampelišku použil v kúře Očista těla i v Bylinkovém detoxu. Doporučuje se při léčbě střevních a žaludečních potíží, jako jsou nemoci jater, záněty žlučníku a střev, žlučníkové a ledvinové kameny. Své místo proto našla i v čaji Játra & žlučník. Protože obsahuje rozpustnou vlákninu inulin, je vhodná k regulaci a ke snižování hladiny cukru v krvi. Pampeliška působí při léčbě revmatických potíží a zmírňuje bolesti kloubů a svalstva. Její účinky se projevují v péči o pleť – zmírňuje svědění, atopický ekzém, akné, lišeje, puchýře a zklidňuje po bodnutí hmyzem. Šťáva z pampelišek bělí skvrny a pihy a přikládá se na bradavice za účelem jejich odstranění. Pampeliška působí pozitivně na lidskou psychiku, pomáhá proti hněvu, depresi, žárlivosti a přecitlivělosti. V lidové kuchyni se z květů připravoval med, sirup nebo víno, listy se přidávaly do salátů a z kořene se vařil kávovinový nápoj. Používala se také do čajových směsí. Navíc pití pampeliškového čaje posilovalo psychické schopnosti a účinek se stupňoval s jejich vizualizací.  

Pampeliška doprovázela nejenom mnohé lidové zvyky a tradice, ale ovlivňovala i lidová znamení a pověry. Pampeliška vystupovala jako symbol přání, věrnosti a předtuchy. Na jaře vily dívky z pampelišek věnce a pouštěly je po vodě. Pokud věnec odplul daleko, dívka se měla provdat daleko od vesnice. Když se zachytil při břehu, dívka měla zůstat poblíž svého rodiště. Děti si z pampelišek vytvářely frkačky, splétaly prstýnky nebo čelenky. Také se foukalo do chmýří odkvetlé pampelišky. Kolik chmýří zůstalo po odfouknutí, tolik let měl člověk zůstat ještě naživu. Rovněž panny odfoukávaly chmýří. Počet, který se udržel na hlavičce květu, naznačoval počet jejich dětí. Na pampelišku se obraceli i zamilovaní, aby vysláním chmýří do větru vzkázali protějšku, že na něho myslí. Odfoukla-li panna chmýří z pampelišky a alespoň jedno se udrželo na hlavičce, potvrzovalo, že na ni vyvolený myslí. Dodnes přetrvává přesvědčení, že sny o pampeliškách znamenají předzvěst náročného období, změn a překážek, které mohou mít nakonec příznivé výsledky.

Dočetli jste? Ochutnejte