Blog
Poděkování za úrodu - žně a dožínky
Svatojánská postýlka
„Jdou-li horačky v podvečer svatojánský sbírat kvítí lesní i luční, vždy svátečně k tomu se ustrojí. Kvetoucí žeň, již si domů přinesou, podestýlají pak po večeři pod stůl a nechají tam ležet až do příštího večera, načež pečlivě je seberou a dobytku do píce ji přimísí. Ve kterém stavení obyčeje toho se nešetří, dobytek prý neprospívá. Podestýlá se pod stůl sv. Janu na památku.“ Kříž u potoka (1868), Karolína Světlá
První máj: nejdříve májka a pak políbení
Na prvního máje si dnes užíváme volno díky Svátku práce. Některé páry nezapomenou na polibek pod rozkvetlým stromem. Víte však odkud tato tradice pochází?
Pálení čarodějnic: očistná i ochranná síla ohně
V noci z 30. dubna na 1. května se odehrává pálení čarodějnic známé také jako Filipojakubská nebo Valpružina noc. Pálení čarodějnic představuje lidový zvyk spojený s pálením ohňů a ochrannou před působením nečistých a zlých sil.
Jarní rovnodennost: příchod a uvítání jara
Jarní rovnodennost je znamením konce zimy a začátku astronomického jara. Střed Slunce se ocitá přímo nad zemským rovníkem a nastává téměř dokonalá rovnováha dne a noci. Termín jarní rovnodennosti je variabilní, vychází však obvykle na 20. nebo 21. března, vzácně na 19. března. Oteplují se dny, zkracuje se noc a světlo začíná převládat nad tmou. Jarní rovnodennost slavily jako pohanský svátek příchodu jara již Keltové, Germáni, Řekové, Římané a také Slované. Keltové jej označovali Alban Eilir (Eiler), Germáni Ostara (Eostre) podle jarní bohyně a Slované slavnosti Jarovíta. I časová blízkost křesťanských Velikonoc a jarní rovnodennosti má svůj původ v pohanských oslavách příchodu jara.
Jak se zahřát zimní stravou a pokrmy našich předků
Naši předci se ve stravování, volbě a přípravě pokrmů řídili ročním obdobím. Zatímco během jara a léta vyhledávali lehčí pokrmy, na podzim a v zimě jejich jídelníček zaplňovala sytější a vydatnější strava. Potřebovali totiž udržet stálou vnitřní tělesnou teplotu pro zvládání chladu během venkovních aktivit v lese, za účelem provozu, údržby a péče o hospodářství a obydlí. Zároveň jejich strava vycházela ze zásob a surovin, které bylo možné v období zimy uskladnit a konzervovat.
Mrkvové krekry s bazalkou tulsi
K měsíci lednu tradičně patří odpočinek a sbírání síly do nového roku. Latinské označení tohoto měsíce odkazuje do římské mytologie na boha Januse, který se vyobrazuje s dvěma tvářemi. Jedna tvář se dívá do minulosti, druhá do budoucnosti, čímž symbolizuje změnu, přechod z jednoho stavu do jiného, začátky a konce.