Blog

Svátek bylinkářek Nanebevzetí Panny Marie

Svátek bylinkářek Nanebevzetí Panny Marie

Přečíst příběh
Svatojánské rituály

Svatojánské rituály

Svátek svatého Jana Křtitele (24. červen) je spojený s nástupem letního slunovratu, jehož původ pochází ještě z pohanských dob. Začíná léto, čas plodnosti a úrody. Slunce, zdroj světla a tepla a předpoklad pro bohatou úrodu, doputovalo k obratníku Raka a bude se navracet zpět k rovníku. Nastává nejdelší den a nejkratší noc. Slunce v tento den ztrácí svoji moc, proto v souladu s pohanskými představami ožívají nadpřirozené síly a otevírá se brána mezi světy. Odtud pramení řada obyčejů, zvyků a rituálů. Naši předkové o svatojánské noci využívali potenciálu živlů vody a ohně, věštili a čarovali, sbírali devatero bylin nebo hledali květ zlatého kapradí a poklady ukryté ve skalách.

Půst v lidové tradici a křesťanství

Půst v lidové tradici a křesťanství

Již v pohanských kulturách se lidé půstem očišťovali a ochraňovali od temných sil. V lidové tradici přerušovalo postní a sváteční období jednotvárný tok každodenního života, přinášelo odpočinek a v neposlední řadě změnu ve stravě.

Strážnická malérečka namalovala velikonoční obal pro naše čaje

Strážnická malérečka namalovala velikonoční obal pro naše čaje

Marie Holubíková je jednou ze strážnických maléreček. Tradičními ornamenty ve veselých barvách zdobí průčelí domů, sklípků i kapliček a její vzory najdete také na naší dárkové sadě čajů pro velikonoční probuzení.

Masopust: čas naděje, obrody a nového začátku

Masopust: čas naděje, obrody a nového začátku

Masopust představuje pohyblivý svátek, období obrody života a nového začátku. Začíná svátkem Tří králů (6. ledna) a vrcholí úterní půlnocí před Popeleční středou, jíž v katolické liturgii nastává čtyřicetidenní předvelikonoční půst, čas duchovní očisty a pokání. V lidové tradici se ovšem masopust vztahoval zejména na poslední dny (ostatky) tohoto období začínající tučným čtvrtkem a končící maškarním úterkem.

Pozimek (předjaří): příchod jara a probouzení přírody na svatého Matěje

Pozimek (předjaří): příchod jara a probouzení přírody na svatého Matěje

Ve staročeském kalendáři předznamenává konec zimy a příchod jara svátek svatého Matěje (24. února). Tento svátek je prvním dnem pozimku neboli předjaří. Dochází k přelomu, kdy se loučíme se zimou a očekáváme jaro.

Na Hromnice zima s jarem potkají se

Na Hromnice zima s jarem potkají se

Jak praví lidová pranostika, 2. února na Hromnice se potká zima s jarem. Tento svátek slavili již staří Slované a Keltové a význam měl i pro naše prabáby.