Blog
Svátek bylinkářek Nanebevzetí Panny Marie
Svatojánské rituály
Svátek svatého Jana Křtitele (24. červen) je spojený s nástupem letního slunovratu, jehož původ pochází ještě z pohanských dob. Začíná léto, čas plodnosti a úrody. Slunce, zdroj světla a tepla a předpoklad pro bohatou úrodu, doputovalo k obratníku Raka a bude se navracet zpět k rovníku. Nastává nejdelší den a nejkratší noc. Slunce v tento den ztrácí svoji moc, proto v souladu s pohanskými představami ožívají nadpřirozené síly a otevírá se brána mezi světy. Odtud pramení řada obyčejů, zvyků a rituálů. Naši předkové o svatojánské noci využívali potenciálu živlů vody a ohně, věštili a čarovali, sbírali devatero bylin nebo hledali květ zlatého kapradí a poklady ukryté ve skalách.
Půst v lidové tradici a křesťanství
Již v pohanských kulturách se lidé půstem očišťovali a ochraňovali od temných sil. V lidové tradici přerušovalo postní a sváteční období jednotvárný tok každodenního života, přinášelo odpočinek a v neposlední řadě změnu ve stravě.
Strážnická malérečka namalovala velikonoční obal pro naše čaje
Marie Holubíková je jednou ze strážnických maléreček. Tradičními ornamenty ve veselých barvách zdobí průčelí domů, sklípků i kapliček a její vzory najdete také na naší dárkové sadě čajů pro velikonoční probuzení.
Masopust: čas naděje, obrody a nového začátku
Masopust představuje pohyblivý svátek, období obrody života a nového začátku. Začíná svátkem Tří králů (6. ledna) a vrcholí úterní půlnocí před Popeleční středou, jíž v katolické liturgii nastává čtyřicetidenní předvelikonoční půst, čas duchovní očisty a pokání. V lidové tradici se ovšem masopust vztahoval zejména na poslední dny (ostatky) tohoto období začínající tučným čtvrtkem a končící maškarním úterkem.
Pozimek (předjaří): příchod jara a probouzení přírody na svatého Matěje
Ve staročeském kalendáři předznamenává konec zimy a příchod jara svátek svatého Matěje (24. února). Tento svátek je prvním dnem pozimku neboli předjaří. Dochází k přelomu, kdy se loučíme se zimou a očekáváme jaro.
Na Hromnice zima s jarem potkají se
Jak praví lidová pranostika, 2. února na Hromnice se potká zima s jarem. Tento svátek slavili již staří Slované a Keltové a význam měl i pro naše prabáby.